Autoři

Velcí cestovatelé Ifa a Míša

Obě jsme tam už byly, a tak jsme se rozhodly, že pojedeme znovu, ale tentokrát, nebudeme využívat služby hotelových komplexů, ale vyrazíme poznávat. Je pravda, že za tři týdny našeho pobytu jsme toho mohly stihnout i víc, ale přece jsme byly na  dovolené - tak se přece nebudeme honit.

Určitě jste si všimli, že jsme dvě pohledné dívky, takže něco o Tunisanech???
Tunisani jsou moc milí, pozorní a přátelští kluci.Snažili se nám pomáhat a nesetkaly jsme se s žádným "vopruzem".Taky o nás měli pořád strach. Kolem známých nejde jen projít, ale musíte se s nimi pozdravit. Pozdravení  probíhá asi tak, že jim podáte ruku a samozřejmě dáte pusu na obě tváře. Vždycky následuje jejich oblíbená věta jak se máš. Po tomhle vřelém přijetí ani nemůžete říct nic jiného než dobře. Pozor! Neříkat v Tunisku "dobrý" - u nich to zní jako "dobrik" nebo tak nějak a to znamená "prdel" nebo zadek od velblouda. A co znamená "žába" se radši ani neptejte...a taky to neříkejte! Hlavně se o tom nebavte se staršími lidmi.

Trapasy, aneb čeho se vyvarovat

1. Fakt: v Tunisku je normální, když se objímají i  muži a vůbec se nedivte nějaké té puse na tvář
   Situace: Sedíme v Port El Kantaoui na lavičce u fontány. Bavíme se spolu jestli nejsou ti hoši náhodou přihřátí... vylítne mi z pusy slovo "gay", možná se budete divit, ale taky to tam znají. Tak se na mě všichni ti chudáci otočili. Takovou pozornost jsem dlouho nezažila. Nejradši bych se neviděla. Nejhorší bylo, že se potom s námi chtěli hoši bavit. Což se nám zrovna nechtělo, a tak jsme se vypařili.
   Rada: neříkat "gay" na veřejnosti
2. Fakt: na ulicích s restauracemi Vás číšníci neustále lákají dovnitř
   Situace: jdeme se v klidu projít do přístavu, chceme se vyhnout číšníkům. Čistě nenápadně, rychlostí kulového blesku, zamíříme, co nejtěsněji k fontáně. Nevím jak se to stalo, ale jeden si toho všiml, utíkal za námi a volal: "I am not danger!" A tak jsme se poznali s naším novým kamarádem Farhatem. Bláznivej kluk!
   Rada: neutíkejte, procházejte se...nenápadně
3. Fakt: starší lidé jsou sice nedoslýchaví, ale nejsou hloupí a špatně vychovaní
   Situace: kamarád Carlos nás při návštěvě Jerby vzal domů k jeho rodině. Řádně nás proškolil o tom, co nemáme říkat, tj. již zmiňované "dobrý". Protože jeho maminka a švagrová neumějí anglicky, snažili jsme se komunikovat ve francouzštině. Bohužel Míša vládne němčinou a angličtinou, takže naší rozprávce ve francouzštině nerozuměla. Carlosova maminka nám připravila občerstvení - džus a sušenky. Že jsem nedržela papulu! Chutnalo mi to, byl to pomerančový juice, ale jako pomeranče to vůbec nechutnalo. Samozřejmě, že jsem řekla že je to moc dobrý. No v té fránině by to nebylo tak špatný, ale pak jsem to Míše přeložila... Carlos na mě vytřeštil oči a oba jsme ztuhli... naštěstí to maminka ani švagrová, snad, nezaregistrovaly.
   Rada: ve společnosti nemluvit česky
4. Fakt: muži letí na blondýnky
   Situace: sedíme v Hanibal Parku u stolu a popíjíme Coca-Colu jako každý den. Přijde číšník a chytí Míšu za ramena - prej 5x i 6x,za noc a "good machine" -  v tuto chvíli se nám udělalo oběma špatně.
   Rada: neusmívat se, nekomunikovat s nikým s kým později už komunikovat nechcete - tuniští muži jsou velice majetničtí, když zjistí, že se bavíte s někým jiným, nedej bože s někým flirtujete, je z toho "oheň na střeše". Okamžitě ho od Vás odeženou, jakýmkoli způsobem.
5. Fakt: některá česká slova jsou opravdu velmi podobná tuniským
   Situace: sedíme na obědě, dáváme si, já špagety s plody moře a Míša boloňské špagety. Přijde náš kamarád Jassir, co dělá animační programy v Hanibal Parku. Začneme vtipkovat o mém jídle...tak jsem snědla několik prstů a nožiček, nakonec se dostaneme na žabí stehýnka. Nedá mu to a zeptá se nás, jak se "frog" řekne česky - žába. "Co???? Džaba???" Vyděšeně na nás kouká  - bylo nám vysvětleno, že žába v Tunisku znamená ehm...přirození.
   Rada: nebavit se o žábách
6. Fakt: véčko
   Situace: prozvání se Míša s Jasserem - Jasser se prozvání z Míšinýho mobilu...Míša si hraje s Jasserovým a otevře ho..hups - véčko a hned byla o "šest pětek lehčí".
   Rada: když nechci přijít o peníze, neotevírám véčko
7. Fakt: staří lidé si myslí, že ostatní jim musí být nápomocni
   Situace: sedíme v metru (nadzemka)cestou domů z Mahdie, já jsme si vybrala jednosedačku a na chudáka Míšu zbyla dvojsedačka...Všechno by bylo v pohodě, kdyby si tak u prostřed cesty k nám nepřisedl jeden stařík. Nejdřív to bylo v klidu. Potom, ale usnul a začal se sesouvat na Míšu. Metro zastavilo a on se lek, že už má vystupovat. Potom se zase pohodlně usadil, akorát si nevšiml, že přisedl i Míšu. V Monastiru, jsem se chtěla napít. Míša mi ochotně podala pití, stálo ji to mnoho úsilí - sardinky se taky špatně pohybují. Děduška měl taky žízeň, ukázal na PETku, že chce taky. Ani jsem nepřemýšlela a jako v tranzu mu tu PETku podala. Se ani nedivím, že Míšu potom žízeň přešla. Ne, že bychom byly lakomé, ale zrovna o vodu s lidmi nejistého původu a zdravotního stavu se dělíme nerady. Navíc byl hic a měli jsme na dně.
   Rada:  pokud se nechceš o něco dělit, neukazuj, že to máš.
8. Fakt: taxiky jezdí rychle a dostanete se kam potřebujete
   Situace: večer se potřebujeme dostat na autobusové nádraží, chceme zjistit autobus až na Jerbu. Vezmeme si taxi. Jedeme uličkami bez osvětlení a docela dlouhou dobu, už si myslíme, že je náš osud zpečetěn...místní taxikáři, ale opravdu vozí na ta místa, která si řeknete. V noci mají 50% přirážku. Na taxametru měl 6 TD a nějaké drobné. Tak fajn, dáváme mu šest a něco. Začne se rozčilovat, že je večer a ukazuje nám tu jeho "50%" přirážku..houby 50 % ale 100 %, nakonec z nás vytáhl 13 TD, což nám celkem znatelně zasáhlo do rozpočtu.
   Rada: nenechávat je počítat, neuměj početní operace s procenty

Praktické info:

Doufáme,že to nebyla naše poslední cesta  a až to bude možné, podíváme se víc na sever - Tabarka, Bizerte,...

...Zpět...